Po absolutoriu na keramické škole v Bechyni (1971) získal řemeslnou zkušenost v Díle Kampa Praha. Následně studoval u prof. Otty Eckerta v atelieru Keramiky a porcelánu na pražské VŠUP (1972–1978), kde působí jako asistent od roku 1998 doposud. Již za svoji diplomovou práci získal Výroční cenu ČSVU (1979). Následovala významná zahraniční ocenění: 1. cena z výstavy užitého umění v německém Erfurtu (1982), stříbrná medaile z přehlídky keramiky v japonském Mino (1986) a diplom z bienále ve francouzském Vallauris (1988). Výrazně spolupracoval na výtvarných dílech v architektuře s dalšími sochaři a keramiky, především s prof. Václavem Šerákem. Doménou Wernera jsou funkčni prvky v architektuře – fontany, bazény, keramické stěny, kachlová kamna, zahradní vázy atd. Navrhoval také nápojové soubory pro český porcelánový průmysl. V současné době se zaměřuje na keramické nádoby inspirované estetikou Dálného východu. Učastnil se opakovaně Mezinárodního sympozia keramiky Bechyně (1980, 2002).

Text použit se souhlasem autorky z katalogu výstavy: HÁLOVÁ, D., aj. Fenomén B. České Budějovice: MMK, SUPŠ, UPM, 2014. str. 41