Bechyňskou keramickou školu sochařka Purkrabková absolvovala v 1955) a následně ve studiích pokračovala na VŠUP v Praze, v ateliéru Užitého sochařství u prof. Jana Kavana (1955–1961). S řemeslnou tradicí se seznámila také v keramické dílně Davidů ve Štěchovicích. Rok po absolvování již byla její tvorba zařazena do Světové výstavy keramiky AIC v Praze (čestné uznání). Více než půl století zachycuje tato mezinárodně uznávaná sochařka ve svých keramických robustních figurách originálním způsobem lidské bytosti, v jejich mnohdy skrytých nebo pro cizího diváka negativně působících až směšných neřestech a libůstkách. Se značnou ironií, avšak s laskavým nadhledem a s pochopením, zachycuje různé mentality, situace a vnitřní hnutí. Zde v sousoší zpěvačky, personifikovaného společného snažení, s důrazem na vnitřní zaujetí. Svou dlouholetou kvalitní tvorbou z keramiky dokládá, že keramické materiály jsou plnohodnotným sochařským materiálem dvacátého století. Autorka je členkou Sdružení výtvarných umělců keramiků (SVUK) a spolku Umělecká beseda od r. 1992. Opakovaně se účastnila se Mezinárodního sympozia  Bechyně (1968, 1986).

Text použit se souhlasem autorky z katalogu výstavy: HÁLOVÁ, D., aj. Fenomén B. České Budějovice: MMK, SUPŠ, UPM, 2014. str.30